Již pošesté jsme organizovali živou projekci přelomového dokumentu Moudrost traumatu a potřetí jsme po promítání pozvali na besedu hosty - odborníky na trauma a jeho léčení. Tentokrát mezi nimi byl renomovaný dětský psychiatr a psychoterapeut Petr Pöthe či Petra Wünschová, ředitelka centra Locika, které pomáhá dětem zažívajícím násilí v rodině, ať už jako přímé oběti nebo svědci. Besedy se dále zúčastnili terapeuté Lena Achmeer a Jindřich Širůček. Všichni hovořili o příznacích a symptomech traumatu (hlavně toho prožitého v dětství) a o jeho léčení ze specifického úhlu pohledu, který nabízí jejich způsob práce.
Zaznělo, že trauma způsobuje změny ve fungování mozku, což je zcela neoddiskutovatelné, a že byla prokázána jeho "dědičnost" na úrovni epigenetiky a generačního přenosu. Mnohokrát bylo zdůrazněno, že k léčení traumatu (a také k tomu, aby se jeho vzniku předešlo) je zapotřebí pocitu bezpečí a přijetí. A také všímavosti k sobě samotnému, protože traumatické obsahy mohou být uloženy v mnoha hlubokých podvědomých vrstvách a dekompenzace či retraumatizace nás mohou překvapit zcela nečekaně. Beseda opsala kruh a vrátila se na konci k filmu s tím, že ať už k sobě, či k rodičům, kteří nás mohli nevědomky traumatizovat, se dá přistupovat se soucitem a laskavostí. Debata nepostrádala humor, když se hosté zcela neshodli, zda k pročištění rodové linie od jednoho tématu stačí pět či sedm generací.
V Moudrosti traumatu nám Gabor Maté dává novou vizi: společnost informovanou o traumatu. Společnost, v níž se rodiče, učitelé, lékaři, politici a právníci nezabývají opravováním chování, stanovováním diagnóz, potlačováním symptomů a odsuzováním. Místo toho se snaží porozumět příčinám, z nichž ve zraněné lidské duši vzniká znepokojivé chování a nemoci. "Tolik z toho, co v této kultuře nazýváme nenormálním, je ve skutečnosti normální reakcí na nenormální kulturu. Nenormálnost nespočívá v patologii individuí, ale v samotné kultuře, která vede lidi k utrpení a dysfunkčnosti." zmiňuje Dr. Gabor Maté ve filmu.
Traumatizovaní jsme svým způsobem všichni, někdo více, někdo méně. Trauma neutrpěli jen váleční veteráni nebo oběti sexuálního zneužívání. Hlavně v dětství si nějakým traumatem či traumátkem prošel skoro každý z nás. Příčinou traumatu může být i "pouhý" nedostatek pocitu přijetí a pozornosti nebo přílišná kritika a přísnost spolu s absencí pochvaly. Symptomy sahají od nutkavého chování, deprese, úzkostí, závislostí přes agresivní, "asociální" chování, trestnou činnost až po rakovinu nebo roztroušenou sklerózu.
Zaregistrujte se na https://wisdomoftrauma.com. Budete přesměrováni na darovací bránu, můžete přispět pár dolary nebo i nulou. Pak obdržíte email s unikátním linkem na zhlédnutí filmu. Pro české titulky spusťte film, klikněte na tlačítko "CC" vpravo dole a poté zvolte češtinu.
Záměrem tvůrců při natáčení filmu bylo iniciovat aktivní snahu o společnost obeznámenou s traumatem, v níž platí následující:
