Anna Hogenová: meditace a vypnutí se z matrixu "Das Gestellu"

Jsme předem stanoveni pro nějaké místo v nějaké předem naplánované, pečlivě vypočítané síti, která je pokud možno vědecká, objektivní, verifikovatelná a tak dále, a zároveň falzifikovatelná. Člověk tak často vyhoří, protože ani neví, že nežije svůj vlastní, bytostný život.

"Dnešní člověk je bludička, která padá strašně často do příkopu, a neví jak dál," říká filozofka Anna Hogenová, sebe samu z toho nevylučujíc. Toto bloudění podle ní patří k novověkému člověku, protože je to hledání. Pokud je to hledání opravdové, tak se člověk nakonec s tím hledaným setká. Mnoho lidí je ale přesvědčených, že to hledané mohou dostat za peníze. Nebo že se to naučí nějakou technikou. Život je ale o něčem jiném, než o technikách. Techniky jsou součástí fenoménu Das Gestell. Ten vlastně není ničím jiným, než oním matrixem ze známého filmu.

Člověk se hlavně musí vypnout z toho, čemu říkáme všeobecná objednávka současných lidí. Jsme předem stanoveni pro nějaké místo v nějaké naplánované, pečlivě vypočítané síti, která je pokud možno verifikovatelná, falzifikovatelná, vědecká, objektivní, a tak dále. To je ten fenomén Das Gestell, o kterém spousta lidí neví. Paní Hogenová to popisuje tak, že každý z nás je chycen do pasti, ve níž máme své místo. To místo už je naplánováno, vypočítáno a je součástí toho neviditelného Das Gestellu, je součástí našich životů každý den, celý náš život. Je to tak, protože žijeme v době karteziánské, to jest matematické, kdy myšlení ovládlo naprosto vše. A v souvislosti s meditací mluví paní Hogenová právě o zmíněném vypnutí se.

Člověk se musí neustále vnitřně vylaďovat na svět, a k tomu dnešní rychlý způsob života vůbec nepomáhá. Často pak "vyhoří, protože ani neví, že nežije svůj vlastní, bytostný život. Sice si to myslí, ale není to pravda a to je problém, o kterém by se mělo strašně moc mluvit.”

Meditace je prožívání rozhovoru s tím, co člověka otevírá k něčemu, co přináší hluboký klid. Ten klid ale nikdy není vytvořen jenom nějakou technikou, to ve filozofii není. Člověk je zanořený do světa, člověk a svět spolu vstupují do rozhovoru, protože člověk není ničím jiným než rozhovorem, i když spí. Tento rozhovor musí být opravdový, my říkáme bytostný, a pak je ten rozhovor tím, čemu staří Řekové říkali péče o duši.

Jenže my moderní lidé jsme předem stanoveni pro nějaké místo v nějaké předem naplánované, pečlivě vypočítané síti, která je pokud možno verifikovatelná, falzifikovatelná, vědecká, objektivní, a tak dále.

Filosofka a fenomenoložka Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc (75 let.) Přednáší na pedagogické fakultě UK, zároveň je vedoucí odělení filosofie a etiky, a vede katedru filozofie na Husitské teologické fakultě UK.

Celý rozhovor si můžete poslechnout a přečíst spolu s ostatními rozhovory Sjednocení v tichu.