Naropa: nizozemský mystik s náklonností k Česku

Meditace je vlastně přirozené bytí zde. Nikoli reagování na základě toho, jak jsme formováni, ale spontánní odpovídání na to, co je, říká Naropa. Vlastně při tom můžeme pracovat na zahrádce, hrát hudbu, zpívat si. Být ve všech věcech, které tu sdílíme s ostatními. Vipassana je už technika, doslova znamená vhled. Ale to, co vidíme, je tím, kdo se dívá. Vhled je o tom, jak ve svém životě jsme, co se děje, v pocitech, v mysli. Pak si uvědomíme svoji strukturu.

Když je meditace hluboká, transformuje se v lásku

Meditace je být ponořený v sobě samém a v přítomném okamžiku, řekl nám Naropa v rozhovoru. V meditaci se člověk takřka okamžitě dostane ze spleti mysli, ze spleti emocí. Člověk je vlastně čirou přítomností aniž by vnímal obraz sebe. Skrze meditaci člověk odpovídá přirozeně na jakoukoli situaci, která nastane. Takže meditace pro Naropu není tolik o technice, ačkoli technika může pomoci dosáhnout kvality meditace. Meditace je tedy vlastně přirozené bytí zde. Nikoli reagování na základě toho, jak jsme formováni a podmíněni, ale spontánní odpovídání na to, co je. Je to místo a stav, v němž je člověk zcela uvolněný, zcela ve vědomí a když je meditace skutečně hluboká, není jen vědomím, ale transformuje se v lásku.

V posledních deseti lidech dělám s lidmi hlavně vipassanu, říká Naropa. Vipassana je meditace, kterou své následovníky učil Buddha. Čím je technika jednodušší, tím je hlubší. Technika vlastně není tak důležitá. Nejdůležitější je přítomnost toho, kdo je probuzený, vysvětluje Naropa - a nemyslí tím někoho druhého, ale nás samotné. Vlastně při tom můžeme pracovat na zahrádce, hrát hudbu, zpívat si. Být ve všech věcech, které tu sdílíme s ostatními.

Uvědomit si svoji strukturu, být svědkem

Vipassana doslova znamená vhled. Také může znamenat nazírání. Ale to, co vidíme, je tím, kdo se dívá. Vhled je o tom, jak ve svém životě jsme. V tom, co se děje, v pocitech, v mysli. Pak si uvědomíte svoji strukturu. Pak je ještě hlubší stav meditace, kdy “upadnete do vědomí”. Takže nejsme dva, ale splynuli jsme do sebe. A pak jsme čistě svědkem.